ÿþ<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?> <!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD XHTML 1.0 Transitional//EN" "http://www.w3.org/TR/xhtml1/DTD/xhtml1-transitional.dtd"> <html lang="fr" xml:lang="fr" xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml"> <head> <link rel="shortcut icon" href="../favicon.ico" /> <title>TNIT-10/2011 : K zprávám z tisku</title> <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8" /> <meta http-equiv="Content-Style-Type" content="text/css" /> <meta name="Author" lang="cs" xml:lang="cs" content="Luc Petr" /> <meta name="Language" content="cs" /> <link rel="stylesheet" type="text/css" href="../ari.css" /> </head> <body class="lggris"> <p id="top"><a href="c124.htm"><img src="../images/f1.gif" alt="old" title=" ína a arabské revoluce" border="0" height="11" width="12" /></a> 10.2011 <a href="../book/nasinec1.htm"><img src="../images/f2.gif" alt="new" height="11" width="12" title="Quigley: Tragedy and Hope - historie tajných spolko" border="0" /></a></p> <p id="logo0">&nbsp;</p> <div class="boxbleu"> <p class="center"> <img src="http://www.zvedavec.org/images/11/occupy_the_tundra.jpg" alt="occupy_the_tundra" title="Hnutí Occupy Wall Street bude mít o málo vtaí ú innost ne~ tento protest" /></p> <h2>Poznámky ke zprávám z novin</h2> <h3>PYevrat v teoretické fyzice</h3> <p class="b"> Ve zprávách slyaím, ~e vdci poslali z }enevy do Itálie (730km) ástice atomo, zvaná neutrina, a zmYili jejich rychlost&nbsp;: pYevýaila prý rychlost svtla. Pokud se nezajímáte o fyziku, ta zpráva vás neupoutá, já vaak ji ekám celý ~ivot. Ve akole nás u ili, ~e rychlost svtla je 300 tisíc km za vteYinu (pYesn 299 792,458 km/s) a mn se nechtlo vYit, ~e by nutn musela být konstantní a nepYekro itelná. </p><p class="b"> Tak jsem se o to trochu zajímal, jen~e tím jsem se dostal k Einsteinovi, co~ v tch povále ných letech bylo oaemetné, neboe soudruzi materialisti nemohli pYipustit, ~e by hmotu - takovou svatou vc - bur~oazní vdci srovnávali s nehmatatelnou energií, dlenou tvercem rychlosti svtla. Klamání pracující tYídy&nbsp;! PYesto odvá~ný profesor na naaem gymplu mn o tom dovolil dlat referát. </p><p class="b"> Podle teorie relativity, hmota nemo~e se pohybovat rychlostí svtla, proto~e by dosáhla váhy nekone né hodnoty a as by se uvnitY zastavil&nbsp;; pYi jeat vyaaí rychlosti as by b~el nazpátek. Jinými slovy, naai potomci by nám mohli poslat zprávu z budoucnosti. Bu ji neumíme pYe íst nebo lidstvo vyhynulo - anebo nic poslat nelze. </p><p class="b"> Normáln, pYí ina v~dy pYedchází následek - na tom je zalo~eno naae chápání svta. Pokud by tomu nkdy mohlo být obrácen, s logikou jsme v hajzlu. A koliv namísto "kdy~ s n im praatím, tak se mi to rozbije" i te nkdy Yíkám "kdy~ se mi to rozbije, tak s tím praatím," haha. </p><p class="b"> Pokud ta rychlost byla nyní pYekro ena, zákon fyziky o relativit je nesprávný. Jist pYijdou vdci s njakou slo~itou teorií, která doplní dosavadní formuli tak, aby mohla platit i nadále. Je ale docela mo~né, ~e pYi mYení udlali chybu a nco zapomnli vzít v úvahu. </p><p class="b"> Mo~ná díky hmot doalo k zakYivení prostoru a ta dráha 730km byla ve skute nosti o 12 metro krataí. Nebo existují jiné, nám nepochopitelné dimenze, v kterých ta neutrína si naala njakou zkratku. Vzpomínám na historku z dtské ítanky, jak chytrý je~ek pYedbhl hloupého zajíce. </p><p class="b"> Je to jako s kvantovou fyzikou. Jedna ástice mo~e být na jednom míst a sou asn i jinde, ale zjistit to nejde. Jakmile ji pozorujeme, pYestane existovat. Teorii kvant náa rozum nechápe, ale doká~e ji vyu~ít, napYíklad pYi konstrukci procesoro pro po íta e. </p><p class="b"> Ne~ jsme pYijali relativitu, dti se u ily, ~e vlny - jak rozhlasové, tak i svtlo, se aíYí éterem, který je neviditelný. Nikola Tesla nikdy neuvYil, ~e éter neexistuje, ~e prostor je prázdný. A ke konci svého ~ivota, pokouael se vyrobit motor, který by erpal lacinou energii z éteru. Jednou jsem vidl v televizi vynálezce, který prý jezdí autem pohánným oby ejnou vodou&nbsp;; in~enýYi se jen shovívav usmívali a potají eukali si prstem na elo. </p> <h3>... a ve finan ní sféYe</h3> <p class="b"> Jinou záhadou i pro odborníky jsou finance. Jen pro lidi, kteYí vYí, ~e peníze jsou v rukou skupiny, která jedná podle tajného plánu k ovládnutí svta, se to zdá být jasné. Bylo to vae na rtnuto v Protokolech mudrco ze Sionu&nbsp;: zadlu~it vaechny státy, rozlo~it spole nost, národy, rodiny a morálku, vyvolat nacionalismus, nábo~enské spory, války, v kterých hospodáYsky pYebyte ní lidé budou zabiti nebo zemYou hladem, a~ nakonec zadlu~ené a válkou vy erpané národy pYijmou jimi navr~ené zákony a jejich vládu. </p><p class="b"> Vzorný ov an namítne, ~e Protokoly jsou padlek, vyrobený na rozkaz ruského cara, ~e jde o pYeklad z francouzatiny. Mo~ná dost, a~ na to, ~e francouzská pYedloha obsahuje myalenky ~idovského zednáYe Adolpha Crémieux (1796-1880). A i ten zYejm pYevzal svoj plán od bavorských illumináto, uctiva o Satana, které zalo~il ~id Weisshaup... </p><p class="b"> }e dolar slábne a Amerika upadá, to tvrdím u~ od zvolení Bushe mladaího. Jejich hospodáYství udr~ela pYi ~ivot jen ta komunistická ína. Výkyvy na burze (mnohdy vyvolané umle) a nejistota v placení dluho obohacují spekulanty, státy se zadlu~ují. </p><p class="b"> Je as, aby ína poslala dolar k ertu, aby se kone n nco dlo. Ne~ k tomu dojde, je nebezpe í, ~e zafunguje ten ábelský plán a Amerika zas nco vyprovokuje, aby doalo k válce. Doufejme, ~e se mýlím. Dlouhodob vaak ekám, ~e malá skupinka bankéYo, zastánco celosvtové diktatury, stejn nakonec zvítzí. </p><p class="auteur"> 1.10.2011</p> <h3>Medajle pro kravato~routa</h3> <p class="b"> Ve Francii, kde budou pojaru prezidentské volby, ~ije pol milionu potomko arménských uprchlíko. Aby získal jejich pYízeH, vydal se Sarkozy ve tvrtek 6. Yíjna do Arménie, odkud vyzval Turecko k uznání genocidy Arméno v roce 1915. Kdy~ to neudlá, Francie zavede sankce a mo~e i soudn pronásledovat turecké pYedstavitele coby popíra e genocidy. </p><p class="b"> Turecko odpovdlo slovy Ahmeta Davotoglu, aéfa diplomacie: Francie by mla pYestat jednat se svými cizinci jako s  ob any druhé zóny a Sarkozy se vnovat záchran potápjící se ekonomie. </p><p class="b"> V pátek 7.10 byl Sarkozy v Azerbajd~anu, kde si pamatují na válku s Arménii, která zposobila 25 tisíc mrtvých. Od r. 1994 je pYímYí, ale arménská okupace Horního Karabáchu a etnická istka trvá, tvrdí jejich prezident Alijev. </p><p class="b"> Jeat v ten samý den Sarkozy navatívil Tbilisi (hlavní msto Gruzie), kde vyzval Moskvu, aby zastavila "zastraaování, hrozby a pokusy o destabilizaci" a  aby respektovala svoje závazky dojednané pYi podpisu pYímYí v srpnu 2008 . </p><p class="b"> PYipomenu tu událost. Bylo to v den zahájení Olympijských her v ín. Proamerický prezident Gruzie Saakaavili (ne tte `aaka kvílí) naYídlil bombardovat a dobýt zpt Ji~ní Osetii, kterou Gruzie získala díky Stalinovi a po pádu SSSR ztratila. etní civilisté i ruatí vojáci, stYe~ící v rámci OSN hranice separatistické republiky, byli pYi útoku zabiti. Druhý den projely prosmykem do Osetie ruské tanky, gruzínská armáda pYed nimi uprchla a pár dní potom Sarkozy vyjednal pYímYí. Pozdji Abcházie a Ji~ní Osetie vyhlásily samostatnost a byly uznány nkolika státy. </p><p class="b"> Saakaavili bhem krátké návatvy Sarkozyho dekoroval Xádem Vítzství svatého JiYího. A Sarkozy mu pYipnul Xád estné Legie. Rád bych vdl za co. Saakaavili není o nic vtaí demokrat, ne~ byli Kaddafi, Mubarak a Yada dalaích. NapYíklad jeho premiér, s kterým se nepohodl, byl nalezen uduaen plynem v opuatném cizím byt a nikdo si netroufl hledat vá~n vrahy. </p><p class="b"> Nejvyaaí francouzské vyznamenání, estná legie, byla zalo~ená r. 1804 Napoleonem. Vyznamenaný dostává do smrti ro ní dochod, v dneaní mn ovaem velmi malý. Celá Yada vyznamenaných osobností jej odmítla. Cituju namátkou, markýz La Fayette, který pomáhal Americe se osamostatnit, spisovatelé Maupassant, Camus, Sartre, Aragon, Prévert, skladatelé Ravel, Berlioz, Brassens, fyzikové Curie, here ka Bardotová, malíY Monet. Nejznámjaím odmítnutím byl sluan psaný dopis, aby si laskav rá ili jejich estnou legii str iti nkam do zadní ásti... (podepsán Marcel Aymé) </p><p class="b"> Odmnu vaak gruzínsko-americký aaaek zasluhuje, u~ proto, ~e Yadu let systematicky blokuje vstup Ruska do Mezinárodní organizace obchodu, díky emu~ Rusko je dosud nezávislé. Myslím ale, ~e vhodnjaím darem by byla souprava kravat, aby ml co ukusovat, a~ bude opt kvílet v televizi, ~e mu Amerika nepomohla... </p><p class="auteur"> 9.10.2011, zveYejnil té~ Zvdavec </p> <a id="blair"></a> <h3>Kdo je vále ný zlo inec&nbsp;?</h3> <p class="b"> Bývalému britskému premiérovi Tony Blairovi je vytýkáno, ~e bohatne díky známostem a sítím, které si vytvoYil bhem 10 let vlády a potom ve funkci mimoYádného vyslance Kvartetu pro stYední východ. Od roku 2005 zbohatl prý o 20 a~ 50 miliono liber. Pracoval jako konsultant bank JP Morgan a Zurich Financial Services, od roku 2010 té~ pro Bernarda Arnaulta (LVMH) . </p><p class="b"> Podle  The Daily Telegraph , po dobu jednoho roku bude zamstnán se skupinou experto jako poradce pro ekonomické reformy Kazachstanu - za to obdr~í 8 miliono liber sterlingo. S diktátorem Nazarbajevem se seznámil roku 2000 a párkrát u~ Kazachstan navatívil. </p><p class="b"> Mezi klienty "Tony Blair Associates" se po ítají té~ vláda Kuvajtu a suverenní fond Abu-Dhabi. Jako poradce slou~il Blair i Kaddafimu, jeho~ pYíbuzní ho nazývali pYítelem rodiny. </p><p class="b"> K emu vedly jeho rady v Lybii, je vaem známo. </p><p class="b"> Nepo ítám, kolik lidí bylo zabito ve válkách, které zavinil. Jeat kdy~ byl v opozici, bhem války v Bosn, chtl vést válku Srbsku. Mo~ná i proto ho udlali premiérem. Být na svt njaká spravedlnost, u~ dávno by sedl v Haagu. </p><p class="b"> Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii byl zalo~en rezolucí Rady Bezpe nosti a ml skon it veakerou innost po 20 letech, tedy pYíatí rok. Avaak k tomu mo~ná nedojde. V porovnání, Norimberský soud s pora~eným Nmeckem trval jen 10 msíco, soud s pora~eným Japonskem 30 msíco. </p><p class="b"> Srbský profesor Vojislav `eaelj (vznný také za komunisto) u~ 8 let neví, bude-li odsouzen. Po 5 letech ekání ve vazb zkusil dr~et hladovku, díky emu~ kone n soud za al. Soud v Haagu namítá, ~e otázky jsou slo~ité. <em> Osm let není tak dlouhá doba, v~dye Mezinárodnímu soudu v Ruand trvá vyaetYování jeat déle !</em> Profesor vydal dobrou stovku knih a hledat v nich nco závadného dá asi moc práce. Na hloupost této odpovdi reagoval sám jeden ze soudco, Jean-Claude Antonetti. </p><p class="b"> Nejslo~itjaí pro soud je zYejm fakt, ~e po osmi letech nenaali profesoru `eaeljovi vá~nou vinu, zatímco skute ní zlo inci jezdí po svt a pobírají miliony. </p><p class="auteur"> LP 15.10.2011</p> </div> </body> </html>